Vydání knihy “Naši pradědové u zrodu ČSR” ke 100. letům samostatné státnosti

Vydání knihy “Naši pradědové u zrodu ČSR” ke 100. letům samostatné státnosti

Print Friendly, PDF & Email

Vydání knihy ke 100. letům samostatné státnosti

Před 100 lety došlo k významné události našich novodobých dějin a to jak Čechů, tak Slováků. Národně osvobozenecké úsilí mnoha Čechů i Slováků vedlo k obnovení samostatného státu v hranicích historické koruny České s připojením území Slovenska a Podkarpatské Rusi se státotvorným národem “československým”. Dnes si možná nedokážeme úplně představit, co to pro tehdejší lidi znamenalo. Pro Čechy obnovení samostatnosti takřka po 300 letech, kterou jako národ ztratili po bitvě na Bílé hoře (1620) a od té doby museli čelit germanizačním tlakům a pro Slováky jejich první vlastní správu věcí veřejných v historii vůbec s možností dojít až k dnešnímu samostatnému státu.

Tento okamžik nastal porážkou centrálních mocností Německa a Rakouska-Uherska v první světové – tzv. “velké” válce. V této válce byli obrazně jedním z vítězů právě Čechoslováci a jejich národní vůdcové působící v exilu i doma v čele s profesorem Masarykem, který na výročí upálení Jana Husa vyhlásil Rakousku-Uhersko odboj. Na otázku, kdo nejvíce vlastně získal touto válkou, americký prezident prohlásil, že profesor Masaryk, lépe snad úsilí českých a slovenských vlastenců doma i za hranicemi.

Nešlo však o výsledek pouze rozhodnutí velmocí nebo politiků někde od stolu, ale o celkové spojené úsilí mnoha lidí, zejména vojáků, kteří se zapojili do organizování naší první zahraniční armády (legií) na východní i západní frontě první světové války, které po boku dohodových mocností bojovali proti centrálním mocnostem a později po návratu do vzniklého Československa zajišťovali, opět v mnoha případech, ozbrojenou mocí hranice nově vytvořeného státu.

Mezi svými kamarády jsme našli několik deníků, které zanechali pradědové, kteří v dané době žili své mladé životy a doslova dýchali během těchto událostí a okolností vzniku Československa, účastnili se prvních bojů jako rekruti Rakousko-Uherské armády, přebíhali do zajetí, vytvářely dobrovolnické vojsko (legie), bojovali za vznik státu, který ještě nebyl a po návratu do vlasti často opět nastupovali do bojů s Maďary nebo Poláky při zajišťování hranic své země.

Výsledkem bylo takřka dvacetileté období rozvoje obou našich národů ve společném státě, byť samozřejmě nebylo vše ideální, jak nám často vybarvují prvorepublikové filmy. Navíc v kritické a intenzivní době před druhou světovou válkou šlo o existenci takřka jediného demokratického státu ve střední Evropě, obklopeného ze všech stran pokud né fašistickými státy, tak autoritativními. I to je známkou kulturní vyspělosti a životaschopnosti obou našich národů.

Co skutečně můžeme slavit či si připomínat kromě toho, že dnes žijeme v takřka čistě národním státě, kde můžeme svůj mateřský jazyk používat jako oficiální jazyk? Míním, že to jsou zejména připomínky toho, že nejde jenom o datum v kalendáři, ale zejména o část životů zcela konkrétních lidí z našich rodin, jejichž příběhy sami promlouvají autenticitou své doby.

Je nám potěšením, že díky společnému úsilí mnoha přátel vydáváme k připomenutí 100. let Československa knihu Naši pradědové u zrodu ČSR se čtyřmi “deníky” přímých účastníků událostí kolem vzniku ČSR – Antonína Boháče, Vladimíra Bažanta, Františka Veselého a Antonína Coufala z “půd jejich vnuků”, a tak jim poskytnout prostor promluvit k tomuto výročí.

Knihu je možno objednat zde.

Facebooktwittergoogle_pluslinkedinmailFacebooktwittergoogle_pluslinkedinmail